Jak pečovat o ručně tkané výrobky

Pro mé ruční tkaní vybírám ze široké škály materiálů. Tou hlavní jsou materiály přírodní. Ručně tkané výrobky mají díky  materiálům své specifické nároky na údržbu. Často to bývá jedna z příčin, proč si zákazník rozmyslí koupi výrobku. Má obavy, že se o takový výrobek nedokáže postarat a zničí ho. Jsou však takové obavy na místě?

Představme si dobu ještě předtím, než vznikla vlákna umělá. Celý svět oblékal sebe i svůj životní prostor do vláken přírodních.  Neměli ani automatické pračky, ani výběr pracích prostředků a ani teplou a čistou vodu z kohoutku. Přesto se o svůj textil postarali tak, že jim sloužil mnohem delší dobu, než to dokáže většina dnešního oblečení a jiného textilu.

Je to proto, že svůj textil znali a věděli, jak se které vlákno chová, co snese a co už ne. Výrobci praček tohle nastavení vyřešili za nás, takže jsme ho vypustili z hlavy. Ale přiznejme si, kolik z nás využívá všechny programy a nastavení, které nám automatické pračky umožňují? A jak jsme na tom s ručním praním? Zjišťuji, že řada domácností, vybavená koupelnami s moderním designem ani nemá možnost v mělkých umyvadlech nebo sprchovém koutě své prádlo vyprat ručně. S něčím takovým se nepočítá.

Tyhle okolnosti vás ale od koupi vysněné originální ručně zpracované textilie nemusí odradit. Ve své nabídce mám z hlediska materiálů tři hlavní kategorie tkaných výrobků:

1. přírodní materiály rostlinného původu
2. přírodní materiály živočišného původu
3. materiály recyklované, většinou přírodní nebo jen s malou příměsí umělých vláken, které se do nich během recyklace zatoulaly

Jak se tedy starat o tkané výrobky?

Péče o některé z nich je o něco méně náročná než o jiné. Vy si tak můžete z mé nabídky vybrat podle toho, jak moc času a pozornosti chcete novému kousku textilu věnovat. Prosím, nezatracujte přitom automaticky vlnu, protože ta se špiní mnohem méně než častěji využívaná bavlna. Zatímco vlněný koberec budete prát jednou až dvakrát do roka, ten bavlněný se musí prát častěji, třeba i šestkrát ročně.

• Tkané výrobky z vláken rostlinného původu můžete prát většinou v pračce, kromě těch, které jsou utkané tak, že by jim mohlo převalování a tření v pračce ublížit. Dnešní prací prostředky zvládnou praní do 40°C, není tedy třeba zvyšovat teplotu. Je-li tkanina hodně zašpiněná, namočte ji přes noc do kbelíku s vhodným namáčecím prostředkem.
• Tkané výrobky z vláken živočišného původu, a také ty, které kombinují oba typy materiálů, můžete prát v pračce za předpokladu, že je to v popisu výrobku uvedeno. Některé materiály se totiž zaplstí snadněji a rychleji než jiné. Například alpaka nebo srst angorského králíka zplstí velmi rychle. Naproti tomu hrubá kobercová vlna se jen tak zaplstit nedá. Samozřejmě se předpokládá, že k praní v pračce zvolíte program určený pro praní vlny do teploty 30°C, vhodný prací prostředek a ždímání na nízké otáčky.

Kdo se bojí svěřit svůj kousek textilu pračce, může prát ručně. Stačí nechat výrobek odmočit a pak jej promačkat a přebytečnou špínu i prací prostředek z výrobku propláchnou (například sprchou ve vaně). Pozor ale na prudké změny teplot. Proplachujeme vodou stejné teploty, jako byla lázeň.

Vlněné výrobky není třeba prát často, stačí je vyvětrat, vytřepat nebo je v zimě můžete zasypat čerstvým sněhem - prašanem a ten za vás dostane z tkaniny spoustu špíny a prachu.

• Recyklované materiály už mají většinou něco za sebou. Odžily si svůj život a dostaly šanci na jiný. Většinou se k nim nemusíme chovat se zvláštní opatrností. Ne kvůli materiálu, ale stejně je na místě sledovat doporučení, protože tu roli hraje i způsob zhotovení, pevnost vazby apod.

Když už pereme v pračce, máme možnost tkané výrobky chránit proti otěru. Vkládáme je například do pracích sáčků nebo je v případě povlaků na polštář pereme z rubové strany.

Každé prádlo se musí usušit. 

Sušení v sušičce většinou nedoporučuji. Pokud si do ní chcete vkládat bavlněné tkané výrobky, tak můžete, ale počítejte s tím, že se časem budou zmenšovat díky srážení materiálu. Také se dříve opotřebují. Vzpomeňte si na to, kolik toho nacházíte po každém sušení ve filtraci. Když už chcete sušičku využít, volte alespoň programy šetrné na jemné prádlo. Vlnu rozhodně do sušičky nedávejte.

Nejlépe svému tkanému výrobku prospějete, když ho necháte sušit rozložený ve vodorovné poloze na mřížce sušáku, případně pod něj ještě můžete dát osušku, která z tkaniny odsaje vodu.

Sušení na šňůře je také vhodné, ale nemělo by to být na přímém slunci. Tkanina se však na šňůře prověšuje a deformuje, takže pověsit si ručně tkaný koberec na šňůru způsobí, že se koberec zvlní a jeho tvar se zdeformuje. Mnohem raději využívám kovový stojan na sušení, a to i venku.

A jak je to s žehlením?

Krása i pohodlí ručně tkaných výrobků spočívá v tom, že když je necháme sušit pěkně rozložené, tak je pak už stačí pouze složit do skříně.

Pomačkaný vzhled mají tehdy, když jsme je ždímali na vysoké otáčky. U některých materiálů, jako je typicky len, je mačkání přirozená vlastnost. Tkané výrobky můžeme samozřejmě i žehlit, nejlépe přes vlhký bavlněný hadřík - utěrku a spíše napařujeme - přitlačujeme, než bychom po tkanině pod tlakem přejížděli.

Co bychom dělat neměli.

Ruční tkanina nebyla zhotovená strojem a většinou není ani z materiálu upraveného tak, aby snesl jakékoliv zacházení. 

• Vyvarujte se vysokých teplot a prudkých teplotních změn.
• Nepoužívejte agresivní prací prostředky, bělidla a jiné podobné chemikálie.
• Nesušte na slunci ani při vysokých teplotách v sušičce, když už ji musíte použít.
• Nežehlete na jinou než doporučenou teplotu, nevystavujte výrobek žehličce přímo.

Konkrétní doporučení, jak se o výrobek starat, jsou vždy v popisku produktu. Konkrétní návody najdete také v seznamu v patičce stránek. Můžete si je i stáhnout. Se zakoupením tkaného výrobku dostanete také návod, jak se o něj starat, aby vám vydržel sloužit déle než jen jednu dvě sezóny.

Ještě máte obavy? Ty můžete rozptýlit jedině tak, že si u mě něco koupíte a údržbu výrobku si podle mých doporučení vyzkoušíte.